Trénování malých dětí mě možná již baví více než hraní, říká Michal Hojdekr

Fotbalová I.B třída zvedla oponu jarní části a ve skupině B si na úvod připsali tři body fotbalisté Vlachova Březí. V tabulce jim patří třetí místo. Hru fotbalového FC Vlachovo Březí tvoří zkušený Michal Hojdekr (39 let). Rozděluje balony mladým spoluhráčům a předává jim bohaté zkušenosti z vyšších soutěží. Ale jak sám říká, ještě více než samotná hra jej asi naplňuje trénování malých fotbalistů v klubu.

Odstartovalo jaro, hráči si prakticky ještě zvykají na trávu, terény ještě nejsou nic moc. Michale, jak se Vám tyto zápasy jako technickému fotbalistovi hrají?

Vzhledem k tomu, že jsem postarší a nemám skoro žádnou fyzičku, tak to vidím stále hůř a hůř (smích). Dříve to ještě šlo, ale teď jsem už rád, že to doslova odkopu jako soupeř. Ale mám kolem sebe mladé kluky, se kterými se hraje dobře.

V zápasech je na Vás vidět, že si fotbal užíváte. Bez stresu, dáváte to na jeden dotek. Taková pohoda pro Vás i pro diváka.

Jak jsem říkal, mám kolem sebe mladé kluky, kteří to oběhají a dá se jim nahrát. Když běhají, dá se jim nahrát, když neběhají, jsem v háji i já a nezahraju si.

Březí je třetí v tabulce. Čekal jste to, nebo je to umístění překvapivě dobré?

Za mě je to nad očekávání, spíše jsem čekal, že budeme hrát někde uprostřed, ale na druhou, když se podívám na kluky kolem sebe, jakou mají do fotbalu chuť, tak asi za tu vedoucí dvojici patříme.

Vydal jste se i trenérskou cestou. Jak si to s mladými nadějemi užíváte?

Je to super a možná mě to baví už více než hraní. Hra již bolí a dva dny se z toho zberchávám. S dětmi je to super, navíc se nám daří. Děti jsou bezprostřední, jsou tam větší emoce než u starých pardálů. Moc si to užívám.

Co doporučit oddílům směrem v práci s mládeží? Vy máte ve Březí všechny kategorie, což je skvělé do budoucna.

Začínali jsme s Michalem Novotným a jeho synem u minipřípravky. Měli jsme štěstí, že se nabalovali kluci, kteří o to měli zájem jako trenéři. Zkrátka je třeba sehnat partu mladých lidí a makat. Když to jde v klubu samostatně, je to super, když je trochu personální krize, tak se dívat kolem, s kým se dát dohromady. Abychom mohli hrát vyšší soutěž, spojili jsme se s Husincem a funguje to. Ale je to o obrovském úsilí a lidech, kteří jsou ochotni pro fotbal něco udělat. A my máme štěstí, že ve Březí ti lidé jsou.

Je to asi jediná cesta, jak zachránit menší kluby při životě.

Přesně tak. Je třeba to pospojovat, jak to jde a udržet co nejvíce kluků u fotbalu. Snažit se udržet kluby v chodu. Kde fotbal skončí, strašně těžko se to zase dává dohromady. Ale kde se daří, tam se děti najdou. My například máme v mladší přípravce tři desítky dětí a to je pak skvělá práce. Neříkám, že z každého bude výborný fotbalista, ale když má chuť, tak je třeba mu dát šanci.

Autor (zdroj) rozhovoru: Vladimír Klíma (Prachatický deník)